Titulní obrázek

Peugeot 3008 HY4 Active: drahý hybrid

Publikováno: 19.červenec 2012

První dieselový hybrid je výjimečný především svou prací s metodikou měření spotřeby. Další rys, kterým je tento automobil charakteristický, je extrémně vysoká pořizovací cena.

Hybridní automobily byly původně zkonstruovány, aby se snížila spotřeba paliva. Alespoň tak chápala výrobu hybridních pohonných jednotek automobilka Toyota, když vytvořila svůj kompaktní Prius. Ten je poměrně lehký a aerodynamicky čistý, a především oba motory – spalovací i elektrický – jsou v něm spřaženy do sofistikované soustavy se společnou převodovkou. Účinnost spojení je tak velká, že si vůz vystačí s atmosférickým benzinovým agregátem. Je lehký a především výrobně levný, takže drahá elektrická část v něm má jistou protiváhu.

O něco později se došlo k závěru, že hybridem lze velmi snadno podlézt měřicí metodiku emisí, což během současného hysterického lovu každého gramu oxidu uhličitého hraje velkou roli. Tak přišly na svět hybridy ředitelské typu Infiniti M i otevřeně velkopanské jako BMW X6 nebo třítunový americký Cadillac Escalade s šestilitrovým osmiválcem pod kapotou. Benzin taková auta nešetří, ale také se to od nich ani nečeká. Peugeot si to s crossoverem 3008 HY4 namířil někam doprostřed. Není ani lehký a kompaktní, ani buržoazně namyšlený. A navíc jako první hybrid na světě používá dieselový motor, což budí zdání ještě větší úspornosti.

Všechna zdání ovšem berme s rezervou. Konstruktéři prostě jen vyrazili cestou nejmenšího odporu. Původní hnací řetězec z typu 3008 HDi nechali na místě, jen k němu přes klínový řemen připojili 8 kW generátor, který napájí baterii se skromnou kapacitou 1,1 kWH. Trakční elektromotor umístili dozadu. Tam ale není vícestupňová převodovka a síla se přenáší pouze přes stálý převod. Tedy asi jako kdybychom nechali nadějného a natrénovaného cyklistu závodit na kole bez přehazovačky. Ano, do všech kopců vyjede, jeho talent se však vyčerpá na zbytečných překážkách. O to víc práce zůstává na dieselu a o to menší je přínos celé hybridní soustavy. To však nelze říct o hmotnosti. Ke 1530 kg základní dvoulitrové 3008 přidává hybrid poctivé dva metráky navíc.

Už tato holá fakta vrhají na ekologický přínos vozu černý stín. Jenže málo platné: v evropském měřicím cyklu se jezdí extrémně pomalu, pouze po rovině a také jenom chvíli. Po čtyřech kilometrech se řekne „Dost!“ a naměřená hodnota se vynásobí pětadvaceti. Takže i náš cyklista překvapivě září. Jak by to mělo fungovat v praxi? Elektromotor má na starost plynulý rozjezd, kolem 30 km/h se připojí diesel a díky trvající pomoci elektromotoru může klidně bručet na trojku při minimálních otáčkách. Městský cyklus zvládne za obdivuhodných 3,9 l/100 km.

Proč jsme tedy po Praze jezdili za šest a půl? Jednak proto, že nechceme brzdit provoz. Při prudším sešlápnutí plynu převodovka podřazuje na jedničku, diesel se vytáčí přes 3000 ot./min a mírná pomoc elektromotoru ztrácí na významu. A pak také většinou jezdíme dál než čtyři kilometry. Během nich ze sebe akumulátor vydá maximum a začne se dožadovat dobíjení, s čímž oficiální metodika nepočítá. Stejně jako s táhlými kopci, v nichž elektromotor nedělá vůbec nic. Svižnější jízda po okresce v členitém terénu vyhnala spotřebu nad osm litrů, dálniční cesta Praha–Brno–Praha při ustálených 130 km/h skončila průměrem 6,6 l.

Je veřejným tajemstvím, že současná auta poznají měřicí cyklus a začnou se přetvařovat, aby vypadala co nejúsporněji. Čtyři kilometry se dají ujet například bez pomoci alternátoru, který v Peugeotu 3008 Hybrid4 odebírá až 8 kW.

Povinné ručení online: neobíhejte pojišťovny a nezvěte si domů pojišťovací poradce? Využijte sjednání povinného ručení online přes internet. Ušetříte drahocenný čas, v kalkulátoru pojištění naleznete optimální sazbu pro vaše vozidlo a navíc výrazně ušetříte.

Skutečný přínos takových alotrií jsme ověřili jednoduchou zkouškou. Na dlouhé a rovné strakonické výpadovce jsme nastavili tempomat na 50 km/h a sledovali chování vozu. Zpočátku dokázal střídat naftový pohon s čistě elektrickým po 450 metrech a palubní počítač ukazoval spotřebu 2,7 l/100 km. V pátém kilometru už to ale baterie nevydržela a diesel musel startovat každých 180 metrů. Po dalších třech kilometrech se průměrná spotřeba ustálila na 3,5 l/100 km. Nenápadným „zadržením dechu“ v první polovině úseku si tedy peugeot zkrášlil výsledek o pěkných 30 %.

V reálném provozu nás hybridní peugeot spotřebou nepřesvědčil. Vzhledem k uspořádání pohonu a vysoké hmotnosti ani nemohl. Zajímavých výsledků může dosáhnout jen při cíleně úsporné jízdě po městě. To ale příliš nezapadá do pojetí crossoveru s pohonem všech kol, a už vůbec to nestojí za čtvrtmilionový příplatek. V některých západních zemích lze na nákup takového vozu získat státní podporu, což však jen dokazuje, jak daleko má současná ekopolitika k ochraně životního prostředí.

„Kdyby se mužům dostávalo manželek, jakých si zasluhují, měli by zatraceně těžký život.“ Oscar Wilde